V říjnu minulého roku vydal Mezivládní panel pro klimatickou změnu OSN zprávu Global warming 1,5 °C, podle které se nacházíme v přelomovém období. Máme poslední šanci zachránit svět poměrně stabilního klimatu, které umožnilo vznik a rozvoj naší civilizace. Musíme ovšem konat okamžitě a důrazně. Řešení jsou však na vládní úrovni států projednávána jen velmi pomalu a vlažně, a tak se lidé rozhodli jednat na úrovni jednotlivých měst. Vytvářejí tlak na městské zastupitele, aby vypracovali strategický plán do budoucích let. Města po celém světě (např. v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii, Německu či Španělsku) vyhlašují stav klimatické nouze. Požadujeme, aby se k nim nyní připojilo i Brno.
Panel OSN sbírá a analyzuje současné poznání vědců z celého světa. Jeho závěr z října 2018 mluví jasně, byť děsivě. Následujících několik málo let máme na to, abychom proměnili téměř každý aspekt lidské civilizace směrem k uhlíkově neutrálním technologiím. Vzhledem k dosavadní laxnosti politické reprezentace však ztrácíme drahocenný čas. OSN mluví o následujícím desetiletí jako o poslední možnosti, kdy se lze vyhnout zvlášť závažnému klimatickému rozvratu. Současný růst globálních emisí skleníkových plynů, který za rok 2018 dosáhl dalšího rekordu, se musí rychle zastavit a v následujících letech pak musí vývoj prudce směřovat každý rok k výraznému omezení emisí skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 klesly nejméně na polovinu a do roku 2050 na nulu. Pokud se nám jako lidstvu tento úkol nepodaří splnit, naše budoucnost bude sérií katastrof spjatých s ekologickým kolapsem. Nemluvíme o žádné vzdálené budoucnosti, mluvíme o naší budoucnosti a především o životech našich dětí.
My, zástupci a zástupkyně kulturních institucí působících v Brně, cítíme zodpovědnost za společnou budoucnost a nehodláme se smířit s apatií vládních elit a nečinností většiny společnosti. Dovolujeme si proto vznést návrh, aby Zastupitelstvo města Brna vyhlásilo na úrovni města stav klimatické nouze a aby vedení města vytvořilo plán, jak do roku 2030 razantně snížit emise skleníkových plynů. Jsme přesvědčeni, že cíl pro rok 2030 může být ambicióznější, než jak je deklarován v připravovaném brněnském Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu. Dosažení tohoto stavu vyžaduje transformaci nejen v energetice, ale také v řadě dalších oblastí. Tyto plány by přitom měly být sociálně citlivé a neměly by vést k ohrožení zranitelných skupin obyvatel.
Jako zástupci a zástupkyně umělecké či obecně kulturní scény máme zodpovědnost ve vztahu ke společnosti. Budoucnost bude jen taková, jakou ji budeme schopni zajistit, a kultura a umění mají v tomto procesu nezastupitelné místo, ať už skrze svou vzdělávací či pečující funkci. Uvědomujeme si závažnost situace a chceme se spolu s vámi podílet na řešení, které bude mít pozitivní dopad na celou společnost.
Je ovšem nezbytné přejít od textů a vyhlášení k činům. Také Brno a zdejší veřejné instituce se podílejí na produkci emisí oxidu uhličitého - proto i my sami vyhlašujeme ochotu zavádět do svých vlastních institucí opatření snižující CO2, motivovat veřejnost vlastním příkladem a samozřejmě také podporovat a uplatňovat další opatření, která město přijme.
Vyzýváme tedy Zastupitelstvo města Brna, aby bezodkladně přijalo naši výzvu k vyhlášení stavu klimatické nouze a začalo jednat. Žádáme ho, aby o nebezpečí klimatické krize pravdivě a důsledně informovalo veřejnost. Jde nyní o politickou odvahu aplikovat často nepopulární, ale v zájmu zachování života nutná rozhodnutí. Deklarujeme zároveň, že jsme připraveni být vašimi spojenci v boji proti klimatickému rozvratu.
V Brně 21. 3. 2019
S nadějí
Centrum experimentálního divadlaKulturní instituce působící na území města Brna se mohou připojit k naší výzvě vyplněním následujícího formuláře:
Přednáška ekologa Alexandera Ače a sociologa Vojtěcha Pecky o projevech klimatické krize z pohledu sociálních a přírodních věd.
Vojtěch Pecka vystudoval magisterský obor teoretická sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, absolvoval roční studijní pobyt ve Finsku na univerzitě v Jyväskyle a na univerzitě v Ljubljani. Ve svém dizertačním projektu na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně se výzkumně zaměřuje na sociologii klimatických změn a na širší vztah interakcí společenského systému s geofyzikální a ekosystémovou realitou v Antropocénu.
Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd patří mezi přední odborníky na klimatické změny. Vystudoval obor environmentální ekologie na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Doktorát obhájil v roce 2011 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Po řadě výzkumných pobytů na zahraničních univerzitách nastoupil jako vědecký pracovník do Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde pracuje dodnes. Pravidelně přispívá do veřejné debaty v České republice i na Slovensku o aktuálních společenských problémech, přednáší o klimatické změně a energetice, spolupracuje s neziskovým sektorem (Přátelé Země - CEPA, Strom Života, Greenpeace, Veronika). Je spolueditorem knihy Věk nerovnováhy a autorem překladu knihy D. MacKaye „Obnovitelné zdroje energie — s chladnou hlavou“.